Výstavy

ČSPLO Děčín (1976), Severografia, n. p. - klub (1976); Školní klub VVTŠ Martin, Slovensko (1978); Voj. klub Hranice na Moravě (1979); PDA Terezín (1982); Voj. společenský brigádní klub Litoměřice (1984); DAT Tábor (1990); MěXuS Sezimovo Ústí (2010); Muzeum humoru Branice u Milevska (2012); Obřadní síň Planá nad Lužnicí (2020); 5. Mezinarodna Izoložba Karikature Čakovec 2020 Chorvatsko; Virtuální výstava: https://e-tapir.cz/2021/05/24/virtualni-vystava-jiri-riki-rehacek; Malá Galerii kresleného humoru - tržnice v Pizza Classic Most - 2022. 2023; Mezinárodní festival kresleného humoru International Cartoon Festival 2022 Františkovy Lázně; VIII. 17. International Cartoon festival - Solin 2022 (Croatia - Chorvatsko); Výstava kresleného humoru v kempu Žralok - Plumlov 2022, 2023, 2024; Malá galerie kresleného humoru - restaurace Severka (Most 2022 a 2023); 45. ročník PAF Tachov 2023 (potápěči); Novomestský osteň 2023 (Slovensko, Nové Mesto nad Váhom); Mezinárodní festival kresleného humoru 2023 Most; Ekofór 2024 - putovní výstava po České republice; 1. Plumlovská ČaBraKa 2024 - Svoboda; Soutěžní výstava Svět knihy - knihovna města Hradec Králové 2024; 1. Mezinárodní soutěž karikatury Síla humoru pro lidská práva - Istanbul/Turecko 2024...

Média

Obrana lidu, Bojová zástava, Vítězná křídla a Sokolovo (armádní), další Palcát, Jihočeská pravda, Táborské listy, Táborsko, Písecké postřehy, Milevské noviny, Strakonicko, týdeník Naše Pravda, Občasník Galénovy nadace, Občasník ANNO JČK, Zpravodaj Žižkovy oblasti Junáka a další, FB, Tapír, E-tapir.cz, Dikobraz.cz, Woloviny (Slovensko), Apolon humorističko-satirički časopis (Chorvatsko), Seznam médium.cz...

O mně

Jmenuji se Jiří Riki Řeháček a jsem humorista, který se snaží své postřehy překreslit na papír...

Jiří Riki Řeháček se narodil v pražském Podolí, pak bydlel v Černošicích, v Teplicích v Čechách, Ústí nad Labem, Terezíně nebo v Litoměřicích, ale nakonec zakotvil (kde žije většinu života) ve svých milovaných jižních Čechách. Je tedy nejen působností, ale hlavně srdcem Jihočech. On si zvolil za své město Tábor, a tak se stal nakonec nefalšovaným "modrým pupkem".

Měl tři takové malé, tehdy hodně neuskutečnitelné, dětské sny, a to mít tři děti, vlastnit profesionální noviny nebo časopis (v socialismu fakt velký nesmysl) a bydlet v jižních Čechách, na Táborsku (dostat se ze severních Čech tehdy dost problematické).

Všechny jeho dětské sny se mu vyplnily.

Kdo to může říci?

Od malička jste ho mohli zastihnout s fotoaparátem nebo tužkou v ruce. Stále si něco čmáral, fotil a psal, reagoval na události kolem sebe.

Byl typografem, novinářem, grafikem, fotoreportérem, kreslířem společenské a politické satiry (dalo by se říci běžného života kolem nás) a také velkým skautem (rodinná tradice od první republiky) a propagátorem Přátelství rozrůzněných a Březového lístku. Sám vychoval několik šikovných novinářů, fotografů, ale také skautů, kteří pokračují v jeho šlépějích.

Jeho kreslení vtipů je spíše kreslenou satirou? Je to jeho osobní radost i autoterapie každodenního života.

Novinařina, politická a sociální satira má mnohé společné. Nikomu nestraní, novinář a satirik není (neměl by být) žádný velký kamarád ani fanoušek nějakých politiků. Jeho dílka jsou pouze odrazem momentální situace a je zcela jedno kdo momentálně vládne. Vyžaduje to kritické myšlení, nebát se a snažit se koukat co nejobjektivněji kolem sebe a je fakt jedno na koho to zrovna padne - neměl si začínat